Vítejte na naučné stezce Káčovská bažantnice!

Níže se můžete dočíst bližší informace o příhodách hradišťských.

Paběrky (1845, 1846, 1847)

Lesní Frengl byl všeobecně znám jako zkušený, svého oboru znalý, lesník. Nadmíru přísný na podřízený lesní personál a postrach pytláků. Nikdy neopomenul se přesvědčiti, že bylo jeho rozkazu vyhověno.

Vyprávěl kočí Václav Mikeš, že často kolem půlnoci Frengl vstal, nechal zapřáhnout koně a jel i do vzdálenějších revírů přezkoušet, jsou-li lesníci a hajní v lesích. Nezřídka i v noci vstal a na lesní roh ze svého bytu zatroubil určený signál a běda tomu lesnímu, který se neozval. V případě, že se neozval, byl bezohledně a přísně pokutován. To, a ještě jiné prováděl Frengl na lesním personálu jemu svěřeném.

Hony konané za přítomnosti prince Štěpána bývaly velkolepé. Také bývaly velice početně navštěvovány vysokou šlechtou. Přípravy k nim konány byly vždy přepychové, stavěly se slavobrány, byli svoláni lesníci z celého valdštejnského panství ve svátečních uniformách, všecko hraběcí úřednictvo bylo ve službě. Hudba hradišťská, též uniformovaná, koncertovala večer i ráno v zámku hradišťském. Princ Štěpán byl vždy ubytován v hradišťském zámku valdštejnském, a to v nejlepších zámeckých komnatách, vykrášlených s vybraným vkusem a zařízených co nejhonosněji.

Frengl znám ve svém oboru osvědčený odborník lesník, přispěla k oblibě jeho u hraběte Arnošta Valdštejna ještě vzpomínka na společný pobyt v Baras Lebes roku 1847. Jan Frengl si tak mohl dovolit odpověděti hraběti Valdštejnovi ohledně pití piva z pivovaru klášterského tak, jak se to stalo po ukončení honů valdštejnských v Bažantnici Káčovské. Hrabě Arnošt se dotázal Frengla: „Sie Herr Forstmeister, Sie trinken, höre ich, das Klosterbier nicht? Na to Frengl pohotově odpověděl: „Ja wohl Exzellenz, es ist so! Ich kriege schon gleich Scheisze wenn ich beim Präuhaus vorüber fahre!“

Zveřejněno v Pojizerských listech ve dnech 17., 21., 24. a 28. ledna 1941. Text upravila Lesní správa Ještěd.