Vítejte na naučné stezce Káčovská bažantnice!

Níže se můžete dočíst bližší informace o životě v Hájovně.

Za Valdštejnů působil v hájovně fořt Václav Rais. O jeho životě se nám bohužel nedochovalo mnoho informací. Po něm se do hájovny nastěhoval fořt Šteigerwald, který také sloužil za Valdštějnů. U hájovny začal chovat drůbež i dobytek. Také tu okolo často pobíhaly jeho 3 děti. Šteigerwald měl 2 syny a 1 dceru. Než děti vyrostly, rodina se odstěhovala „do zátoče“ v Dolní Krupé.  Po dospění se dcera stala učitelkou, jeden ze synů elektrikářem a druhý syn následoval otce a stal se lesníkem.

Když se odstěhoval fořt Šteigerwald, bydlel tu nějaký čas hajný Bláha. O něm nejsou v kronice další informace.

Po hajným Bláhovi se v hájovně zabydlel v 30. letech 20. století hajný Josef Libenský. Hajný Libenský původně bydlel na Sychrově v chalupě č. 36. Přistěhoval se s celou rodinou – manželkou a 6 dětmi. Za působení hajného Josefa Libenského byl do hájovny zaveden telefon z Hněvousic. V hájovně ale rodina bydlela jen pár let, protože jeho žena, v již pokročilém věku, se na samotě bála. Odstěhovali se zpět do Sychrova, kde roku 1937 zemřela Josefova žena. Josef Libenský umírá o 2 roky později, v roce 1939.

Poté, co se odstěhovala rodina Libenských, se do hájovny, během 2. světové války, přestěhoval hajný František Cirhan určený jako hospodářský dozorce. Hajný Cirhan pocházel původně z Rýnovic u Pelhřimova. V období 2. světové války bylo jeho hlavním úkolem zajišťovat a organizovat velkolepé německé hony, které končily za hájovnou.

Po Cirhanově opuštění začala Hájovna rychle chátrat. Po roce 1949 ji převzalo JZD a v roce 1993 už zde stojí jen rozpadlá stodola. Po okolí tu vévodily vysoké kopřivy, keře a trní. Nevedla tudy žádná cesta ani cestička. Kdysi dávno na místě celé bažantnice a okolí stávaly tři téměř propojené osady Káčovec, Dolní a Horní Káčov. Po jejich zániku vyrostla na opačné straně vesnice – dnešní Sychrov.

Dnes tudy, již vzrostlým lesem, vede naučná stezka na stejnojmenný vrchol Káčov. Že zde bývala hájovna dokazují už jen její rozpadající se kamenné základy.

Text od neznámého kronikáře upravila Lesní správa Ještěd.