Drábské světničky

Drábské světničky jsou pozůstatky původně dřevěného hradu na pískovcových blocích v katastrálním území Dneboh v okrese Mladá Boleslav, 4 km východně od Mnichova Hradiště. Nacházejí se v chráněné krajinné oblasti Český ráj, na území evropsky významné lokality soustavy NATURA 2000 a přírodní rezervace Příhrazské skály. Skalní pevnost byla vybudována na severozápadním okraji plošiny zvané Hrada v nadmořské výšce okolo 370 m n. m. (105–155 m nad tokem řeky Jizery). Hrad je od roku 1958 chráněn jako součást rozsáhlé nemovité kulturní památky, zahrnující širší prostor hradiště Hrada s přilehlou Klamornou.

Opevněné sídlo neznámého jména bylo podle archeologických pramenů založeno někdy ve druhé třetině 13. století, v průběhu výrazné kolonizační aktivity hradišťských cisterciáků. Drábské světničky s blízkou Klamornou a opevněním Staré Hrady u Příhraz alespoň zpočátku plnily funkci strážních bodů, střežících klášterní území i část pojizerské stezky. Početné archeologické nálezy dokládají existenci hradu až do 14. století a jen nevýrazně v 15. století, kdy je uvažováno o jeho obnovení během husitských válek. 

Vlastníkem pozemku s areálem hradu je Česká republika, správu a péči o památku zajišťují Lesy České republiky.

Drábské světničky zatím zůstanou uzavřené, Lesy ČR chtějí instalovat lávky a schodiště, které zabrání poškozování hradu

Skalní hrad Drábské světničky u Mnichova Hradiště musí zatím bohužel zůstat uzavřený. Lesy ČR tak respektují doporučení zástupců památkové péče. Hrad je součástí rozsáhlé nemovité kulturní památky a podle archeologů ho dlouhodobě a viditelně poškozují turisté i vandalové. Kvůli nim postupně zanikají výjimečné středověké relikty architektury v pískovcovém podloží. „Proto jsme museli objekt uzavřít a připravíme zadání projektové dokumentace na instalaci pochozích lávek a výšlapových schodišť a žebříků. Ty zamezí dalšímu poškozování památky. Čeká nás investice v řádu milionů korun,“ říká Pavel Rus, ředitel Oblastního ředitelství Lesů ČR pro severní Čechy s tím, že zatím nelze odhadnout termín prací ani otevření objektu. Uzavření „světniček“ je tedy dočasné, ale lidé o vyhlídky nepřijdou. V okolí jsou všechny turistické trasy přístupné.

Mapa aktuálního zpřístupnění Drábských světniček a okolí:

https://mapy.cz/s/jetevoraja – zde zobrazit jako turistická mapa

Mapa aktuálního zpřístupnění Drábských světniček, Hradiště Hrada a Klamorna:

https://mapy.cz/s/kelocecuja – zde zobrazit jako turistická mapa

Informace na ČT 1:

Uzavřené Drábské světničky — Události — iVysílání — Česká televize (ceskatelevize.cz)

Vranov – Pantheon

Hrad Vranov byl založen na počátku 15. století. V době svého vzniku hrad vyhovoval všem obranným požadavkům, neboť při jeho stavbě bylo použito skupiny pískovcových skalisek spadajících na všech stranách skoro svisle do údolí Jizery. Podle zářezů a drážek ve skalních stěnách lze soudit, že obytné budovy na Vranově byly hlavně dřevěné, a proto se zachovala pouze sklepení vytesaných ve skále. Do hradu se vstupovalo postupně dvěma opevněnými branami. Na nejvyšším skalisku, stávala dřevěná hradní věž, která dominovala celému objektu. Vranov poté prošel obdobími rozkvětu i úpadku, až v roce 1802 koupil maloskalské panství, k němuž Vranov patřil, podnikatel a osvícenec František Zachariáš Römisch. Ten dal upravit přístup k hradu a vysoko nad Jizerou vybudoval vyhlídku. V prostorách hradu a jeho blízkém okolí dal F.Z. Römisch umístit množství náhrobků, pomníků, nápisů, kamenných uren a letopočtů připomínajících bájné i historické osobnosti a události, spisovatele, umělce, básníky. V jedné síni byla připomenuta jména a události z bojů proti Napoleonovi, jinde se návštěvník setkal s bájnými jmény českých dějin. Své místo tu nalezli i Shakespeare, Goethe, Cervantes a řada dalších. Römischovi nástupci však nevěnovali Vranovu tolik pozornosti, a tak mnoho z toho, co tvořilo někdejší Pantheon, podlehlo zkáze. Zůstal však úchvatný pohled na Malou Skálu a protékající Jizeru.

Sloní Kameny

Přírodní památka Bílé kameny u obce Jitrava představuje osamocenou skupinku pískovcových skal, které svou bělostí a zaoblenými tvary připomínají mohutné hřbety odpočívajících slonů – proto se tyto skály někdy nazývají jako Sloní kameny, Sloní skály, Zkamenělí sloni apod. Skály dosahují výšky až 20 m. V jejich stěnách místy vznikly vlivem vyvětrání méně odolných vrstev pískovců oválné dutiny, menší jeskyně a skalní tunely. Kolem skal prochází naučná stezka „Lužické a Žitavské hory“.